|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Již odmala jsem milovala
bublání a šum chladných vod,
a když mi zrada úsměv vzala
a když jsem měla strach z novot,
tak hledala jsem utěšení
v tajemných, podlých hlubinách
a během nejsladšího snění
jediné směly můj dech brát.
Tou hloubkou nebo temnem na dně
či jestli je to znamením,
že jako se tmou voda chladne
tak k dobrému nic nezměním?
Rybník je jako tajný deník
popsaný tužkou života,
z venku vlnek jemné chvění
uvnitř bahno a samota.
Přesto mě voda zvláštně vábí,
znám ji, mince tam házívám,
když žádám boha o nápady,
jak přežít život, který mám.
Neprosím bídně, neplazím se,
jen sem tam vyřknu otázku
jestli se zblázním jistojistě,
když rozum visí na vlásku.
I když odpověď nepřichází,
tvářím se jako že ji znám,
a že mě vede ven z nesnází
tak jako vodu, do nikam...
|
|
|
